Posle mu se javi Gospod u ravnici mamrijskoj kad sedjaše na vratima pred šatorom svojim u podne.
Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo.
A uveče dodjoše dva andjela u Sodom; a Lot sedjaše na vratima sodomskim; i kad ih ugleda, ustade te ih srete, i pokloni se licem do zemlje,
Přišli pak dva andělé do Sodomy u večer, a Lot seděl v bráně Sodomské. Kteréžto když uzřel, vstav, šel jim v cestu a sklonil se tváří až k zemi.
Ali se razgnevi Bog što on podje; i stade andjeo Gospodnji na put da mu ne da; a on sedjaše na magarici svojoj i imaše sa sobom dva momka svoja.
Ale rozpálil se hněv Boží, proto že jel s nimi, a postavil se anděl Hospodinův na cestě, aby mu překazil; on pak seděl na oslici své, maje s sebou dva služebníky své.
A Ana usta, pošto jedoše i piše u Silomu; a Ilije sveštenik sedjaše na stolici, na pragu doma Gospodnjeg.
Vstala tedy Anna, když pojedli v Sílo a napili se; a Elí kněz seděl na stolici u veřeje chrámu Hospodinova.
I kad dodje, gle, Ilije sedjaše na stolici ukraj puta pogledajući; jer srce njegovo beše u strahu za kovčeg Božji. I došav onaj čovek u grad kaza glase, i stade vika svega grada.
Přišel tedy, a aj, Elí seděl na stolici při cestě, hledě, nebo srdce jeho lekalo se za truhlu Boží; a když všel muž ten, a oznámil v městě, kvílilo všecko město.
A kad se drugom skupljahu devojke, Mardohej sedjaše na vratima carevim.
A když podruhé shromažďovány byly panny, a Mardocheus seděl u brány královské,
U te dane, kad Mardohej sedjaše na vratima carevim, rasrdiše se Vihtan i Tares, dva dvoranina careva izmedju onih koji stražahu na pragu, i gledahu da dignu ruke na cara Asvira.
V těch dnech, (když Mardocheus sedal u brány královské), rozhněval se Bigtan a Teres, dva komorníci královští z strážných prahu, a smýšleli o to, aby vztáhli ruce na krále Asvera.
A treći dan obuče se Jestira u carsko odelo, i stade u tremu unutrašnjeg dvora carskog prema stanu carevom; a car sedjaše na carskom prestolu svom u dvoru carskom prema vratima od dvora.
Stalo se potom dne třetího, oblékši se Ester v roucho královské, postavila se v síni vnitřní domu královského, naproti pokoji královskému. Král pak seděl na stolici své královské, v pokoji královském naproti dveřím domu.
Ali kad ču Avdemeleh Etiopljanin, dvoranin, koji beše u dvoru carevom, da su metnuli Jeremiju u onu jamu, a car sedjaše na vratima Venijaminovim,
Ale jakž uslyšel Ebedmelech Mouřenín, dvořan, kterýž byl v domě královském, že dali Jeremiáše do té jámy, (král pak seděl v bráně Beniaminské),
A kad sedjaše na gori maslinskoj pristupiše k Njemu učenici nasamo govoreći: Kaži nam kad će to biti? I kakav je znak Tvog dolaska i kraja veka?
A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa?
I gle, zemlja se zatrese vrlo; jer andjeo Gospodnji sidje s neba, i pristupivši odvali kamen od vrata grobnih i sedjaše na njemu.
A aj, zemětřesení stalo se veliké. Nebo anděl Páně sstoupiv s nebe a přistoupiv, odvalil kámen ode dveří hrobových, a posadil se na něm.
I kad sedjaše na gori maslinskoj prema crkvi, pitahu Ga samog Petar i Jakov i Jovan i Andrija:
A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu, otázali se jeho obzvláštně Petr, Jakub a Jan a Ondřej, řkouce:
A onde beše izvor Jakovljev; i Isus umoran od puta sedjaše na izvoru; a beše oko šestog sahata.
Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.
A sedjaše na prozoru jedno momče, po imenu Evtih, nadvladano od tvrdog sna, i kad Pavle govoraše mnogo, naže se u snu i pade dole s trećeg poda, i digoše ga mrtva.
Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedě na okně, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spě, spadl s třetího ponebí dolů, a vzat jest mrtvý.
I kad daše životinje slavu i čast i hvalu Onome što sedjaše na prestolu, što živi va vek veka,
A když ta zvířata vzdávala slávu a čest i díků činění sedícímu na trůnu, živému na věky věků,
Padoše dvadeset i četiri starešine pred Onim što sedjaše na prestolu, i pokloniše se Onome što živi va vek veka, i metnuše krune svoje pred prestolom govoreći:
Padlo těch čtyřmecítma starců před obličejem sedícího na trůnu, a klanělo se živému na věky věků, a metali koruny své před trůnem, řkouce:
I videh u desnici Onog što sedjaše na prestolu knjigu napisanu iznutra i spolja, zapečaćenu sa sedam pečata.
I viděl jsem po pravici sedícího na trůnu knihy popsané vnitř i zevnitř, zapečetěné sedmi pečetmi
I dodje i uze knjigu iz desnice Onog što sedjaše na prestolu.
I přišel a vzal knihy z pravice toho, kterýž seděl na trůnu.
I videh, i gle, konj beo, i onaj što sedjaše na njemu imaše strelu; i njemu se dade venac, i izidje pobedjujući, i da pobedi.
I pohleděl jsem, a aj, kůň bílý, a ten, jenž seděl na něm, měl lučiště. A dána jest jemu koruna, i vyjel, přemáhaje, a aby přemáhal.
I izidje drugi konj ridj, i onome što sedjaše na njemu dade se da uzme mir sa zemlje, i da ubija jedan drugog, i dade mu se mač veliki.
I vyšel jiný kůň ryzí. A sedícímu na něm dáno jest, aby pokoj vyzdvihl z země a aby se lidé vespolek mordovali; a dán jemu meč veliký.
I videh, i gle, konj vran, i onaj što sedjaše na njemu imaše merila u ruci svojoj.
I pohleděl jsem, a aj, kůň vraný, a ten, jenž na něm seděl, měl váhu v ruce své.
I videh, i gle, konj bled, i onome što sedjaše na njemu beše ime smrt, i pakao idjaše za njim; i njemu se dade oblast na četvrtom delu zemlje da ubije mačem i gladju i smrću i zverinjem zemaljskim.
I pohleděl jsem, a aj, kůň plavý, a toho, kterýž seděl na něm, jméno smrt, a peklo šlo za ním. I dána jest jim moc nad čtvrtým dílem země, aby mordovali mečem, a hladem, a morem, a šelmami zemskými.
I Onaj što sedjaše na oblaku baci srp svoj na zemlju, i požnjevena bi zemlja.
I spustil ten, kterýž seděl na oblaku, srp svůj na zem, a požata jest země.
I padoše dvadeset i četiri starešine, i četiri životinje, i pokloniše se Bogu koji sedjaše na prestolu, govoreći: Amin, aliluja!
I padlo čtyřmecítma starců a čtvero zvířat, a klaněli se Bohu sedícímu na trůnu, řkouce: Amen, Haleluiah.
I videh nebo otvoreno, i gle, konj beo, i koji sedjaše na njemu zove se Veran i Istinit, i sudi po pravdi i vojuje.
I viděl jsem nebe otevřené, a aj, kůň bílý, a ten, jenž seděl na něm, sloul Věrný a Pravý, a kterýž v spravedlnosti soudí i bojuje.
I videh veliki beo presto, i Onog što sedjaše na njemu, od čijeg lica bežaše nebo i zemlja, i mesta im se ne nadje.
I viděl jsem trůn veliký bílý, a sedícího na něm, před jehož tváří utekla země i nebe, a místo jim není nalezeno.
I reče Onaj što sedjaše na prestolu: Evo sve novo tvorim. I reče mi: Napiši, jer su ove reči istinite i verne.
I řekl ten, kterýž seděl na trůnu: Aj, nové činím všecko. I řekl mi: Napiš to. Neboť jsou tato slova věrná a pravá.
0.921382188797s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo. 